Zpět na

POPIS

Hlavní zaměření:

  • bolesti hlavy či šíje po ofouknutí
  • zimomřivost, svalová ztuhlost a bolesti při viróze
  • bolesti či tlak v hlavě při změnách počasí, zvláště před deštěm
Používá se pro stavy ofouknutí nebo nachlazení, kdy průvan a chlad zhoršují uvedené příznaky. Nemoc, vhodná pro léčbu touto směsí vzniká ze „špatného povětří“, které napadá oslabený organizmus, do kterého proniká póry v kůži (tolik klasické vysvětlení z doby před tisíci lety). Proto jsme k podobným stavům náchylní zvláště po ofouknutí po zpocení, kdy jsou kožní póry otevřené. Škodlivina – viróza - potom překáží volnému proudění energie v těle a vzniká bolest, ztuhlost, zimomřivost. Onemocnění se typicky projevuje v horní části těla, která je zvláště náchylná pro tyto „jangové“ patologie. Je třeba se ujistit, že ke zmírnění příznaků dochází působením tepla.

Poznámka:

Optimální je směs podat co nejdříve po objevení se příznaků. Při léčbě akutních infekcí a zahlenění dýchacích cest důrazně doporučujeme vynechat sladkosti a omezit mléčné výrobky! Tradičně se směs zapíjela silným zeleným čajem, který zesiluje působení bylin v ní obsažených.

Soudobý pohled:

Značná část osmi bylin, obsažených ve směsi, se vyznačuje ostrou chutí, která v tkáních vyvolá prohřátí, rozhýbání cirkulace a uvolnění spazmů. Toto je základní parketa působení směsi. K těmto ostrým bylinám patří máta, koprníček, notopterygium, schizonepeta, ledebouriela. U posledně jmenované je její působení natolik zřejmé, že její čínský název je FANG FENG – obránce před větrem.
Pro správné užití je tedy zapotřebí se vždy ujistit, že onemocnění spíše reaguje pozitivně na teplo a postižený člověk se vyhýbá pobytu v průvanu či chladném prostředí.

Kombinace s dalšími produkty:

Na rozdíl od směsí 002-CHLAD RANNÍ MLHY a 003-KŘEHKOST JARNÍHO KVÍTKU je v tomto případě vždy přítomná přecitlivělost na chlad, průvan a spíše sklon k zimomřivosti. Rovněž nebývá příliš vysoká teplota nebo není teplota zvýšená vůbec. Rovněž, pokud nestihneme užít tuto směs v raných stádiích infekce a postupem času se rozvine bolest v krku či kašel a horečka, vezmeme si raději jiné odpovídající směsi - opět viz 002-CHLAD RANNÍ MLHY nebo 003-KŘEHKOST JARNÍHO KVÍTKU. Pro přetrvávající celkovou bolestivost těla (svalů) po chřipce podáváme raději 101-SOUBOJ VĚTRNÝCH DRAKŮ. V případě výrazné rýmy lze kombinovat s produktem 007-VYVANUTÍ DRAČÍ JESKYNĚ. Při výrazných bolestech svalů v šíjové a krční oblasti se směs podává spolu s produktem 205-HOUŽEVNATOST BAMBUSOVÉHO VÝHONKU.

Autor směsi:

Skupina císařských dvorních lékařů v díle TAI PING HUI MIN HE JI JU FANG, r. 1078.

DOKUMENTY
POPIS
DOKUMENTY

Hlavní zaměření:

  • bolesti hlavy či šíje po ofouknutí
  • zimomřivost, svalová ztuhlost a bolesti při viróze
  • bolesti či tlak v hlavě při změnách počasí, zvláště před deštěm
Používá se pro stavy ofouknutí nebo nachlazení, kdy průvan a chlad zhoršují uvedené příznaky. Nemoc, vhodná pro léčbu touto směsí vzniká ze „špatného povětří“, které napadá oslabený organizmus, do kterého proniká póry v kůži (tolik klasické vysvětlení z doby před tisíci lety). Proto jsme k podobným stavům náchylní zvláště po ofouknutí po zpocení, kdy jsou kožní póry otevřené. Škodlivina – viróza - potom překáží volnému proudění energie v těle a vzniká bolest, ztuhlost, zimomřivost. Onemocnění se typicky projevuje v horní části těla, která je zvláště náchylná pro tyto „jangové“ patologie. Je třeba se ujistit, že ke zmírnění příznaků dochází působením tepla.

Poznámka:

Optimální je směs podat co nejdříve po objevení se příznaků. Při léčbě akutních infekcí a zahlenění dýchacích cest důrazně doporučujeme vynechat sladkosti a omezit mléčné výrobky! Tradičně se směs zapíjela silným zeleným čajem, který zesiluje působení bylin v ní obsažených.

Soudobý pohled:

Značná část osmi bylin, obsažených ve směsi, se vyznačuje ostrou chutí, která v tkáních vyvolá prohřátí, rozhýbání cirkulace a uvolnění spazmů. Toto je základní parketa působení směsi. K těmto ostrým bylinám patří máta, koprníček, notopterygium, schizonepeta, ledebouriela. U posledně jmenované je její působení natolik zřejmé, že její čínský název je FANG FENG – obránce před větrem.
Pro správné užití je tedy zapotřebí se vždy ujistit, že onemocnění spíše reaguje pozitivně na teplo a postižený člověk se vyhýbá pobytu v průvanu či chladném prostředí.

Kombinace s dalšími produkty:

Na rozdíl od směsí 002-CHLAD RANNÍ MLHY a 003-KŘEHKOST JARNÍHO KVÍTKU je v tomto případě vždy přítomná přecitlivělost na chlad, průvan a spíše sklon k zimomřivosti. Rovněž nebývá příliš vysoká teplota nebo není teplota zvýšená vůbec. Rovněž, pokud nestihneme užít tuto směs v raných stádiích infekce a postupem času se rozvine bolest v krku či kašel a horečka, vezmeme si raději jiné odpovídající směsi - opět viz 002-CHLAD RANNÍ MLHY nebo 003-KŘEHKOST JARNÍHO KVÍTKU. Pro přetrvávající celkovou bolestivost těla (svalů) po chřipce podáváme raději 101-SOUBOJ VĚTRNÝCH DRAKŮ. V případě výrazné rýmy lze kombinovat s produktem 007-VYVANUTÍ DRAČÍ JESKYNĚ. Při výrazných bolestech svalů v šíjové a krční oblasti se směs podává spolu s produktem 205-HOUŽEVNATOST BAMBUSOVÉHO VÝHONKU.

Autor směsi:

Skupina císařských dvorních lékařů v díle TAI PING HUI MIN HE JI JU FANG, r. 1078.

Seznam zdrojů